November 2014

neděle 30.11.

30. november 2014 at 23:29 | Appy |  Diary
Epic víkend za mnou, Vánoce a škola přede mnou. To nezní moc hezky :D
Dneska jsem přijela z Prahy a hned začala dělat věci do školy. Nejsem na sebe pyšná, že jsem se u psaní dopisu nějaké významné mrtvé osobnosti zasekla asi na 3 hodiny. Nevěděla jsem, komu psát, co psát, prostě nic. Ale nejlépe se mi tvoří pod nějakým tlakem, takže jsem si vybrala Václava Havla. Nevěděla jsem, jak pořádně dát dohromady všechno, co chci napsat, ale právě strach z blbého dopisu mi pomohl k napsání docela slušnosti, myslím :D Jsem spokojená :) :D
Víkend byl skvělý! Jela jsem do Prahy na OdyKruh=sraz lidí z čekatelek. Potkala jsem se spoustou nových lidí, ale taky hlavně s lidmi z léta a bylo to boží. Za celý víkend jsem spala asi 10 hodin, namluvila toho víc než za celý měsíc atd atd :D Hodně se hrálo na kytaru aneb nostalgie na všechny ty písničky :D Taky jsme si zaběhali v Krčským lese, zpívali a rapovali o byrokracii, prosili lidi o půjčení psa, tancovali polku (nikdy víc!! :D ) a spoustu spoustu dalších supr věcí :D Jo vlastně, taky jsme koukali na Krtečka :D 4 instruktoři byli taky v září na 2 týdny v Norsku, na takovém road tripu. Ukazovali nám fotky, skvěle mluvili o Norsku a myslím, že tam budu taky někdy muset!
Takže víkend hodnotím skvěle. Zpátky na pohodu studentem, takže pohoda na wifi a Hobit na obrazovečce :D
Poslední dobou jsem opět začala číst nějaké au pair blogy a zase jsem do toho hrozně zažraná :D Doufám, že se letos s mamkou někam podíváme k moři, protože bych zase cestovala, už mi to chybí :) Ale každopádně je teď pro mě středobod Itálie v lednu na hory :) A ještě vastně vánoční Vídeň :D
A samozřejmě ty Vánoce.. Budu muset nakupovat dárky, nééé! :D Ale to se nějak zmákne, mám ještě 4 týdny :D
Takový rychločlánek dneska, ale musela jsem využít příležitost k navýšení počtu článků za listopad :D


neděle 23.11.

23. november 2014 at 22:42 | Appy |  Diary
"You've got to act cool, calm and collected around liquid eyeliner. It can sense your fear."
Tak přesně s takovým moudrem souhlasím. Obzvlášť po dnešní zkoušce, která dopadla s uslzenýma a černýma očima. Ve všech videích o linkách říkali, že to chce cvik. Takže se budu teď po večer mučit a pak budu moci třeba vyjít i s linkami ven, nejen z koupelny :D
Tento víkend jsem si naprosto užila, protože jsem nemusela nic dělat. Vlastně jsem měla něco dělat, ale úspěšně jsem se všemu vyhýbala, takže prokrastinace největší. Během týdne mi určitě dojde, že to možná nebyl tak dobrý nápad :D Každopádně po 2 týdnech učení jsem jela za tátou a jenom si četla, koukala na filmy a hrála šílenou hru na tabletu :D
V sobotu jsem se taky stavila za babičkou a prohrabávaly jsme spolu noviny z roku 1989. Hlavně tedy Rudé právo. Můžu vám říct, že číst si noviny, které jsou 25 let staré, které stály 50 haléřů a mají v sobě ještě komunisty, bylo zvláštní. Ale hrozně jsem si to užila. Stejně jako svou anketu o tom, co kdo dělal, když byl 17. listopad. Můj táta byl v Rusku, můj táta! :D
Nekoukal se někdo v sobotu na Primě cool na Asterix a Obelix:Mise Kleopatra? Prostě hrozná nostalgie při tomhle filmu! Byl to film, na který jsem se dřív koukala třeba 6-7 za den, protože to bylo jediné dvd, které brácha měl. Takhle začínaly moje víkendy u táty :D Takže jsem se teď znova dívala a opět se smála, prostě je to super film :D
Poslední dobou také nějak moc slyším o smrti, o tom, že někdo umřel, nebo že někdo umírá. Došlo to až tak daleko, že se mnou moje 80 letá babička rozebírala, jak chce, aby vypadal její pohřeb. Nedávno nám na přednášce o eutanazii říkali, že smrt už není pro nás součástí života, že se jí bojíme. Asi ano. Do letošního podzima jsem byla na jednom pohřbu, ale teď se to nějak hromadí. Jak řekla dneska moje mamka, už by měl tento rok skončit, abychom mohli začít zase s čistým šítem..
A co jsem celý víkend četla? Knihy od Lindsey Kelk. Jsem trošku závislá.. a víte, jak se budu léčit? Jdu číst další!
Tak se mějte a zatím :)

Dneska jsem zase hledala obrázek hrozně dlouho. Ale nakonec je to Taylor a text z písničky Welcome to New York. Jo, když neposlouchám remixy, poslouchám ji. A fakt si kvůli tomu říkám, že jsem pako :D

what #2

17. november 2014 at 1:02 | Appy |  výlevka
Zase mám ten pocit. Zase cítím, že potřebuji vypsat všechno, co mi teď běhá hlavou. I když toho není ani moc.
Chtěla jsem se dneska podívat na nějaký filma samozřejmě jsem netušila jaký, ale pak si vzpomněla na jeden, o kterém jsem slyšela už docela dávno. If I stay A přesně kvůli tomuto filmu teď poslouchám Bacha, sedím potmě pod postelí, aby mamka nevěděla, že ještě nespím, a taky jsem brečela. Párkrát během filmu.
Krátce o ději. Mia má skvělý život, dokud nevyjede s rodinou na výlet a vybourají se. Celá její rodina umře, ale ona ještě zůstává v komatu. Objevuje se tam jakoby její "duch", který vidí, co se děje a může si vybrat, jestli chce žít, nebo ne. Postupně se vracíme v čase a objevujeme kousky jejího života. Hraje na violoncello a ano, je tam důležitý její kluk. Můžete si říkat too much Hollywood, but just shut up. Film končí jejím rozhodnutím. Naprosto úžasné všechno!
Postupně za Miou do nemocnice chodili všichni její přátelé, zbytek rodiny a čekali tam, až se probudí. Mluvili s ní, přáli si, aby zůstala, a mě jenom ohromovalo, s jakou láskou s ní mluvili. A najednou jsem si jenom říkala, mám ve svém životě vůbec lidi, kteří by takhle taky mluvili? Určitě ano, ale máme za sebou takové chvíle naplněné láskou a důvěrou? Mám se dobře, mám svou rodinu ráda, ale nevím, jestli se tomu, co v mé rodině máme, říká láska. Co je vlastně láska? Nevím to...
Vzpomněla jsem si na jednu chvíli na čekatelkách. Dělali jsme v rámci jedné aktivity svůj žebříček 10 hodnot a pak je měli prodiskutovat s dalším člověk a pak s dalším a dalším. Společně pak měl vzniknout 1 žebříček, který by platil pro všechny. A já tam neměla lásku. Jedna holka měla dokonce láska na prvním místě, ale já jí tam neměla vůbec. Rodina mi tam nechyběla, ale spíš mi první místo zaplňovalo zdraví. Ptali se mě proč a já jsem nevěděla. prostě nevím. A teď po tomhle filmu, kdy Miu vlastně pomalu zachraňuje láska, si říkám: buď kolem mě žádná není, což je na 99% blbost, nebo doopravdy jsem tak hrozně cynická a neschopna lásku přijímat. Má to něco společného s tím, že se moji rodiče rozvedli, když jsem byla malá a z tátovy strany vlastně cítím nic? Nebo bych taky možná měla přestat všechny své záporné stránky dávat za vinu právě tomuto. Jsem to totiž já. Já, Ančís, která neví, co to je láska a hlavně ji nedokáže kolem sebe najít, i když je všude. Co bude tedy zachraňovat mne?
Nebo měl prostě americký film dobrý účinek, totálně mě dostal a já tu teď tohle píšu úlně zbytečně. Jenže myslím, že jsem tohle potřebovala napsat. Přiznat si to. A taky si říct, že mám naději. Ještě nevím, ale jsem vlastně úplně malá a mám spoustu času, abych všechno tohle vyřešila.
A proto si jdu teď číst příběhy vtipné Angely, abych mohla zhluboka vydechnout a zase se věnovat věcem, které ze mě nedělají úplného šílence.. let's go!

Tohle zrovna hrála jenom chvíli a začátek, ale naprosto tuto skladbu zbožňuju!

Postmodern Jukebox

5. november 2014 at 20:52 | Appy |  Moje nej
Pokud se vám líbí jazz, také trocha swingu a nevyžíváte se v "počítačových" písničkách nebo se vám prostě líbí jakákoliv hudba, skupina Postmodern Jukebox je tu pro vás!


Scott Bradlee založil tuto skupinu v roce 2013 a můžeme mu být velmi vděční! Díky němu si můžeme nejnovější nebo i starší písničky poslechnout v jazzové či swingové podobě. On sám se jazzu věnoval již dřívě, ale Postmodern Jukebox je skupina spousty různých zpěváků i muzikantů.
ScottBradleeLovesYa takto se nazývá jejich youtube kanál, kde každý týden můžeme najít nové video. Vždy se sejde určitá skupinka ze všech lidí, nazpívají upravenou písničku a nahrají ji na youtube.
Už mají velké úspěchy a nyní běží jejich americké turné. Dříve tohoto roku projeli velká města Evropy, kde také předvedli své nejlepší. V Praze byli také! Koncert v Lucerna baru na konci června byl velmi úspěšný.
Určitě si nějaké písničky od nich poslechněte, protože jsou originální a často i lepší než původní písnička. Doufejme, že jim to takhle půjde dál a budeme si moct poslechnout další jejich covery!


Šestnáctka

4. november 2014 at 23:08 | Appy |  News
I'm sixteen bitches! :D

Jupí, oficiálně už nejsem malá patnáctka! Ale malá šestnáctka :D I tak to ale chce oslavu, ne? :D Mamka udělala dneska k večeři báječnou pizzu, dali jsme si víno a taky nějaké tiramisu a jen tak si povídali. Bylo to super. Od mamky jsem dostala paměťovku do mobilu (tu ještě musím nějak zprovoznit), poukázku na nákup v CaA na 1000 oujé, polštář, kytku a od otčímka kvalitní baterku, takže I'm happy :)
Chtělo by to možná nějaké smysluplné věty, už je mi přece 16 :D No...
Žijeme okamžikem, není třeba přemýšlet o budoucnosti a o tom, co všechno chci mít, dělat, jak chci žít apod. Můžeme snít, to ano. Ale ostatní nám vlastně jenom zastíní přítomnost. Úvahy nad budoucností a shaha dosáhnout toho, co chceme, bez ohledu na to, co děláme teď, by nás stály krásné chvíle, teď a tady. Kdybych si tohle neřekla, nedokázala bych si užít ani hodinu tělocviku, kde jsme dneska tancovaly na skvělé retro písničky, které mi teď hrají v hlavě. :D
Ze svých narozenin si odnáším to, že bych chtěla žít teď a nezabývat se zbytečnostmi, protože ze starostí navíc jsou vrásky.. a ty nechceme :D
Takže happy birthday to me and good bye!

Samozřejmě jsem se dneska musela vyfotit :D

Back to classics

3. november 2014 at 22:51 | Appy |  News

Už to chtělo změnu. Design od Unicorn byl sice krásný, ale přece jenom už byl na blogu dlouho. Jenže mi v hlavě proběhlo trošku dilema o tom, co vlastně udělat jinak. A protože nic neumím, tak je stránka samozřejmě celá bílá a nic jiného :D I když musím říct, že výběr obrázků a srovnání mi trvalo docela dlouho! (obrázky v menu maličko obměněny).
A to je asi všechno :D Proč zrovna tento úvodní obrázek? Vyzařuje právě teď mě. Myslím.. :)

neděle 2.11.

2. november 2014 at 22:52 | Appy |  Diary
Může se někdy stát, že má člověk v hlavě takové prázdno, že si nemůže ani vybrat z milionu obrázků jeden, který by přidal do článku? Může. A nevím, čím to je. Pomoc..

Návrat po prázdninách do školy byl šílený. Hrozně se mi nechtělo, ale naštěstí se jelo díky Evropské unii ve čtvrtek ještě do Liberce. Děkuji, páni politikové, že jste obstarali peníze na projekt, díky kterému jsem byla v iq parku v Liberci zadarmo :D Byli jsme i v iq landii a musím říct, že ta je mnohem lepší než iq park. Modernější, hezčí, názornější a zajímavá. Iq park je hnusný, zastaralý a smrdí to tam :D
Škola v pátek byla crazy, psali jsme písmku z matiky, jupí! :D No a odpoledne začalo "soustředění" sboru. Ještě jsem to sem nepsala, ale byla jsem přemluvena spolužačkou, abych s ní začala chodit do našeho školního sboru. No, vlastně proč ne, protože mě zpívat vždycky bavilo. Takže teď chodím každý čtvrtek na zkoušku a snažím se moc nekazit znění sopránu :D Z pátka na sobotu se spalo ve škole, abychom mohli veškerý čas věnovat zkoušení, oujé :D Jednotlivě si nás taky poslechla nějaká zpěvačka, takže se musím naučit dobře dýchat a používat bránici, abych se zlepšila. Večer jsme hráli nějaké hry, koukali na film a pak začala sranda :D hráli jsme na schovku ve skříňkách, ale naše "sbormistryně" se přidala taky do hledání :D Takže jsme chvíli počkali a šli hrát na druhou stranu školy a pak zase zpátky. No byla to sranda a šlo se spát až o půl čtvrtý :D
Včera jsem hrozně unavená přišla domů, koukla na Karlík a továrna na čokoládu a tak. Takový suprový chill :D Usnula jsem už v 11, takže trošku divný :D Taky miluju své myšlenkové pochody: Misfits-intro-song-jiný song-Dokonalý svět. My head's a mess :D
Dneska taky pohodička, poslouchám skvělé remixy, rozmýšlím, jak předělat pokoj, snažím se učit a psát všema deseti, koukám na youtube a.. prostě klasika :D
A s tím obrázkem.. Fakt to nezvládám :D Už potřebuju nějakou pořádnou akci, abych byla zase použitelná :D

"So, this is my life. And I want you to know that I am both happy and sad and I'm still trying to figure out how that could be." - Charlie, The Perks of Being a Wallflower